Na po?átku byla myšlenka. Jednoduchá a znamenitá. Líhnoucí se v hlav? práv? za?ínající saxofonistky Radky. „Chci hrát. Mám-li u toho vydržet, pot?ebuji kapelu. Která kapela m? nechá hrát, když nic neumím? No jedin? ta, kterou založím!“ A jak si usmyslela, tak se stalo. A p?išly další myšlenky. >>Jó takhle sehnat ješt? n?jaký pozounisty!<< >>To je dobrý, poj?me se scházet každý ?tvrtek! >>Nevíte kudy se do toho fouká?<< >>A kdo ?íkal, že bych v Big Bandu nemohl hrát na mandolínu?<< >>Koukejte se všichni jak dob?e hraju!“
Takovou spoustu nesourodosti nebylo jednoduché udržet pohromad?, našt?stí ale p?ichází první dirigent >>Ješt? tak p?emluvit toho vlasatého kluka, aby nám to mával!<< a rodí se název kapely >>Co si nalepit noty žvejka?kama na ze?, a? nám to nelítá?<<
Když totiž máte noty nalepené na st?n?, tak hrajete pochopiteln? zády nap?ed, takže BackSide Bigband a ten vlasatý jazzový nadšenec, bez kterého by nebylo v?bec nic, tak to byl Radim Ln?ni?ka. S ním p?išly první správn? zahrané synkopy a po roce i první koncerty, slavné skladby jako Superoctavia, Neznámá ?.1, Neznámá ?. 2, špagety jako taktovky, nadšení, radost, legrace…, jenom takhle sehnat ješt? n?jaké ty pozounisty.

Po syrové zim? p?ichází sv?ží máj v podob? ženy – dirigentky. Ivana Camrdová – Fitznerová, mladá nadaná skladatelka, p?ebírá už pom?rn? spo?ádanou kapelu po neklidné pubert?, n?žnou dív?í rukou spolehliv? kormidluje tlupu mladých nevybou?enc? správným sm?rem a ?eší vlastn? jen jediný problémek, kde by se už teda sakra dali sehnat ti zatracení pozounisti?!!
Tolik tedy k dob? starov?ku, tudíž dob? „p?ed n.L.“ rozum?j p?ed naší Lenkou. S Lenkou Vašátkovou p?ichází rozvoj, profesionalita (i s profesionálními muzikanty), odpov?dnost a spousta práce. A to spolu s její jasnou vizí a p?esv?d?ivým sexy zade?kem p?ináší plody. Plody sladké, jako turné po Anglii, N?mecku, Francii a severní Morav?, koncerty ve slavných jazzových klubech domácích i zahrani?ních, ale i plody trpké, což je lou?ení se s dlouholetými spolufouka?i a kamarády, kte?í nestíhají nebo se nedokáží srovnat s tím, že ty úpln? první myšlenky nahradily nové. T?eba ty o divácích, že i oni by se m?li b?hem koncertu bavit, nejenom band.
Ale n?které slavné p?vodní myšlenky z?stávají nep?ekonány i po dvaceti letech. Netušíte náhodou kde sehnat kone?n? n?jaký pozounisty?